Památky v Rozsochách a okolí

Farní kostel sv. Bartoloměje v Rozsochách.

Stavba představuje velmi cennou historickou památku obce. Jeho historický význam je nesporný, stejně jako význam umělecký. Svojí architekturou zastupuje typický pozdně barokní styl sakrálních staveb. Přesto jeho hmota ukrývá starší jádro, mající svůj původ hlouběji v minulosti.

Počátky farního kostela sv. Bartoloměje v Rozsochách nejsou sice dochovanými písemnými prameny přesněji podchyceny, přesto však je možno na základě analýzy listin a písemností vrcholného středověku jeho vznik určit poměrně s velkou přesností a spolehlivostí. Nejstarší dosud známou zmínkou o vsi Rozsochách, respektive jejím kostele je listina Demetera z Bukova z roku 1285, jíž postupuje doubravnickému klášteru sv. Kříže patronátní právo kostela v Olší. Jako jeden ze svědků je zde uveden rozsošský farář Jan a lze tedy předpokládat, že v tomto roce již byla v Rozsochách fara a kostel.

Výrazné změny v historii kostela v Rozsochách nastávají až od 60. let 18. století za života Maxmiliána Josefa Mistrovského. Od roku 1763, přistupuje Maxmilián k podstatné barokizaci stavby. Tento zásah byl doprovázen obnovením zdejší farnosti v roce 1763. Současně se založením fary proběhla celková přestavba kostela v pozdně barokním duchu. Rekonstrukci financoval do značné míry majitel panství a současně i patron kostela Maxmilián Josef Mitrovský. Jaký byl důvod stavebních prací, není známo. Je možné, že souviselo s jakousi modernizací kostela při obnovené farnosti. Nabízí se však také varianta poškození staršího kostela při velkém požáru obce v roce 1752, o němž nejsou známy podrobnější informace.

V roce 1766 byl kostel znovu vysvěcen a teprve v průběhu roku 1767, tedy v podstatě až po ukončení všech prací na stavbě kostela, bylo rozhodnuto o zbudování dvou nových věží, připojených zvnějšku ke kostelní stavbě. V říjnu toho roku byly položeny jejich základy za účasti 11 zedníků v ceně 42 zlatých. V jejich stavbě se pokračovalo i dalšího roku, kdy byly dostavěny a zastřešeny. Jejich výstavba stála v roce 1768 250 zlatých 52 krejcarů. V dalším roce byly do kostela doplněna pouze železná zárubeň s kováním ke dveřím. Pozdně barokní přestavba kostela sv. Bartoloměje byla v podstatě ukončena.

Kaplička sv. Cyrila a Metoděje v Albrechticích

Kaplička byla postavena v roce 1863, 1000 let po příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, nákladem obce Albrechtice ve výši 400 zlatých.

Jedná se o stavbu v klacisistnim neobarokním slohu, který kopíruje stavební prvky farního barokního kostela sv. Bartoloměje v Rozsochách. Má protáhlý půlkruhový obrys, obvodové stěny jsou kamenné, široké 60 cm.

V roce 2000 byla kaplička zapsána do seznamu kulturních památek České republiky.

V roce 2003 proběhla celková oprava, spočívající v podbetonování a drenáži základů, opravy části zdiva, opravy vnitřních i venkovních omítek a provedení nátěrů střechy a celkové úpravy okolí.

Každoročně zde probíhá Cyrilometodějská pouť spojená s sousedským posezením na návsi.

Kundratická kaplička sv. Václava

Stavba kunratické kapličky byla započata v r. 1863, plány nakreslil mistr Cejnek ze Zvole. Stavba se však protáhla až do roku 1879. Kaplička je zasvěcená sv. Václavu.

Jedná se o stavbu obdélného půdorysu s půlkruhovým závěrem a s představenou zvonicí v průčelí. Boční fasáda konkávně tvarovaná směrem k hlavnímu průčelí, hladká, prolomena jednou okenní osou. Okno je zaklenuté s profilovanou šambránou. V průčelí je prolomen pravoúhlý vchod, nad ním jedna kruhová slepá okenní osa. Nad ní po stranách po jedné okenní ose, okna půlkruhově zaklenutá s profilovanou šambránou. Zvonicové patro prolomeno po jedné kruhové okenní ose, okna s profilovanou šambránou. Podstřešní profilovaná římsa nese střechu čtyřbokého stanu, ve vrcholu makovice s křížem. Kaple je zaklenuta pruskou klenbou, zvonicí otevřený pohled do krovu.

Barokní sochy u kostela sv. Bartoloměje

Socha sv. Jana Nepomuckého

Dílo neznámého autora ztvárňující postavu sv. Jana Nepomocného. Socha je vytesána do pískovce a na podstavci je uveden letopočet 1766 s nápisem: „Zbožnému a mocnému proslavenému patronu zvěčnělému Janovi obětují jeho svěřenci.“

Socha sv. Archanděla Michaela

Dílo neznámého autora ztvárňující postavu sv. Archanděla Michaela. Socha je vytesána do pískovce a na podstavci je uveden letopočet 1767 s nápisem: „Svatý Michaeli, chraň nás před nástrahami, ať statečně bojujeme.“

Socha kříže

Dílo neznámého autora, ztvárňující kříž s umučeným Ježíšem Kristem. Socha je vytesána do pískovce a na podstavci je uveden letopočet 177 s nápisem: „Kříž ozdobený modlitbami, na kterém naše spása visela.“ Dále je uveden letopočet 1772 s nápisem „Přijmi svatý Bože dary, kterými chci získat nebe.“