Rubrika: Památky

V sobotu 23. listopadu v odpoledních hodinách zaplnili zasedací místnost obce Rozsochy místní i přespolní fandové historie, aby si vyslechli přednášku badatele Jiřího Vymětalíka, který se, mimo jiné, dlouhodobě zabývá historií dálkové silnice Žďár nad Sázavou – Boskovice – Prostějov.

(Pokračování textu…)

Neděle 28. července přivítala na kundratické návsi zlatými slunečními paprsky místní i přespolní rodáky a hosty, kteří se zde sešli, aby oslavili významné, kulaté výročí, 650 let od první písemné zmínky o této obci.

(Pokračování textu…)

V úterý1. května byla před turistickým informačním centrem v Bystřici nad Pernštejnem zahájena poznávací akce s téměř pohádkovým názvem „S Vodomilem Zubří zemí.“ Město Bystřice nad Pernštejnem, ve spolupráci se svazkem obcí mikroregionem Bystřicko, chce touto aktivitou přispět k propagaci přírodních i kulturních hodnot, turistických zařízení i různých atraktivit našeho regionu.

Chcete-li se akce zúčastnit, není nic jednoduššího, než si na některém z kontaktních míst zakoupit za symbolickou cenu 2,–Kč turistickou mapku, kde je kromě vyznačení jednotlivých cílů putování i místo na dvanáct razítek se symbolem Vodomila. Tuto pohádkovou bytost, která nás cestou Zubří zemí provází, stvořila dětská fantazie v rámci výtvarné soutěže. Podaří-li se vám získat alespoň jedenáct z dvanácti razítek s Vodomilem, budete odměněni bezplatným hodinovým plaváním v krytém bazénu sportovní haly a v případě, že budete patřit mezi šest vylosovaných výherců, získáte navíc hodnotné dary, jako je například víkendový pobyt ve sportovním areálu Borovinka, penzionu Pohádka, či pohoštění v některém z partnerských restauračních zařízení. A jaké, že vlastně jsou všechny ty cíle putování Zubří zemí? Rozsošský patriot se bude jistě radovat, že mezi kulturními památkami, vyznačenými na mapě jako objekt hodný pozornosti poutníka, je i barokní kostel sv. Bartoloměje v Rozsochách a jedním z kontaktních míst je i pohostinství s tradicí, kterým je bývalý Zájezdní hostinec Antonína Střešňáka, nyní Pohostinství U Střešňáků.

První písemná zmínka o existenci kostela v Rozsochách je z roku 1285.

(Pokračování textu…)

Na bystřickém kostelním hřbitově, nedaleko hlavního vchodu uvidíte prostý hrob s pomníkem z bílého mramoru. Zde je pochován P. Josef Prokop, děkan v Bystřici. V době mého dětství a mládí v dvacátých letech minulého století působil tento vynikající kněz v Rozsochách. Náš učitel náboženství v rozsošské škole, vychovatel a rádce v časech našeho nerozumného dětství. Když mám příležitost postát u jeho hrobu, vzpomínám na ten dávný čas a vím, že by jeho světlá památka neměla upadnout v zapomnění u občanů této vesnice, že jeho osobnost by měla mít čestné místo v kronice obce mezi lidmi, kteří v obci žili, mnoho vykonali a obec proslavili.

Autor článku je Josef Pecina, bývalý učitel na Základní škole v Rozsochách

(Pokračování textu…)

Rozsochy, má rodná obec. Posazená v rozsáhlém údolí, táhnoucího se od rovenských lesů po vojetínské háje, od Hraničné po les Babice. Ve shluku chalup dominuje barokně gotický kostel svatého Bartoloměje. Dáváš-li se od Hájkové borovinky, vidíš na horním konci orlovnu, administrativní budovu obecního úřadu a k severní straně vybíhá řada domků bývalé chudinské čtvrti „Chaloupky.“

(Pokračování textu…)

I v tomto roce dodrží pořadatelé masopustních ostatků v Rozsochách starou tradici a uspořádají tuto nevšední kulturní akci v jejím původním termínu, tedy v úterý před Popeleční středou. V letošním kalendáři tento den připadá na 20. únor a dveře místní orlovny budou pro všechny účastníky masopustních ostatků otevřeny od půl osmé večer.

(Pokračování textu…)

V souvislosti se slovním obratem „obnova historické památky“ každému s největší pravděpodobností nejprve vyvstane na mysli majestátný středověký hrad nebo katedrála, obehnaná lešením, na kterém pilně pracuje tým odborníků. Málokdo si však uvědomuje, že denně míjíme drobné stavbičky, které jsou natolik samozřejmou součástí našeho okolí, že jsme je téměř přestali vnímat, přestože mnohé z nich mají svou historickou hodnotu a kdykoli se u nich zastavíme, tak z nich můžeme vyčíst něco z minulosti místa ve kterém se nachází nebo se dovědět o lidech, kteří je na tomto místě postavili. Jedná se o zdánlivě obyčejné kříže, Boží muka nebo smírčí kameny, roztroušené po naší Vysočině. Jenom kolem obce Rozsochy lze najít celkem šestnáct křížů a jeden křížový smírčí kámen.

Důvody pro jejich umístění do krajiny měli jejich pořizovatelé různé. Jedni oplakávali ztraceného blízkého člověka, jiní chtěli připomenout ať šťastnou, slavnostní, či tragickou událost nebo tímto způsobem činili pokání, další chtěli umístěním kříže do volné krajiny vyjádřit své poděkování za úspěšné vyřešení významného problému.

(Pokračování textu…)