Rubrika: Kostel

„Čí jsou hody? Naše!“ Znělo v neděli 12. října halasně po všech návsích, v Rozsochách i všech místních částích. Po třiceti třech letech se k nám zase vrátily tradiční hody a to se vším, co k nim patří.

Krojovaná mládež přinesla do kostela sv. Bartoloměje dary země, jako poděkování za letošní úrodu

K máji byli pozváni všichni, chalupa od chalupy

Slavnostní průvod k máji

Ctihodný soudní tribunál se k máji vezl na bryčce

Kati vedou obžalovaného berana

Čtení ortelu pod májí

K hodům patří roztančená náves

Jodnou z hlavních postav hodů je generál s „pardonem“ na koních

Taneční zábava v orlovně byla zahájena předtančením krojované mládeže

(Pokračování textu…)

Zásah v pravou chvíli

Poklidnou atmosféru svátečního odpoledne na malebné kundratické návsi náhle přerušuje kovový zvuk zvonu, linoucí se z věže kapličky sv. Václava. Po chvíli se rozletí dveře jednoho z domů, jimiž je prostorná náves lemována a z nich vyráží muž v bílé hasičské uniformě s červenými límečky, na hlavě lesknoucí se kovovou přílbu s umělou chocholkou, jednou rukou si spěšně dopíná knoflíky blůzy a druhou tiskne ke rtům starodávnou kovovou trumpetku zlaté barvy. Zvuk zvonu z věže kapličky náhle doplňuje známá kvarta tónů, linoucí se z hasičské trumpety. „Hoří,“ napadne hned každého. A další sled událostí na sebe nenechá dlouho čekat. Z domů okolo návsi vybíhají další muži v bílých uniformách, v běhu ještě zapínají opasky a knoflíky, aby neztráceli drahocenné vteřiny. Všichni běží k historické, vzorně udržované, dřevěné ruční stříkačce s loukoťovými koly, naskakují na ni a spěšně vyráží k požáru. Z kozlíku uhánějící stříkačky zní stále zvuky hasičské trumpety, za ní běží hlouček výskajících dětí, z chodníku přihlíží ostatní sousedé.

Hasiči předvedli zásah historickou stříkačkou

Tuto scénku, jako vystřiženou z historického filmu, si připravili členové kundratického sboru dobrovolných hasičů pro zpestření Svatováclavské pouťové slavnosti v Kundraticích. Slavnost začala v dopoledních hodinách sváteční bohoslužbou, slouženou v pěkně udržované a opravené kapličce na návsi, při které byla posvěcena nová soška patrona kapličky, sv. Václava. V odpoledních hodinách se na návsi objevily židle a stoly s občerstvením, samozřejmě nechyběli ani harmonikáři, každý mohl využít skvělé nabídky místních specialit nebo si z plna hrdla zazpívat za doprovodu heligonky, či akordeonu. Příležitosti Svatováclavské pouti využili místní hasiči, kromě představování historické techniky i k slavnostnímu nástupu svých členů a vyznamenání těch nejlepších ze svého středu. Díky aktivitám členů SDH se na ty šťastnější návštěvníky pouti dostala nově vydaná brožurka o dějinách Kundratic i místním dobrovolném hasičském spolku. Ti ostatní se spokojili alespoň s perníkovým srdcem s nápisem: „z kundratické pouti.“ Všem organizátorům letošní Svatováclavské pouti v Kundraticích patří srdečný dík za skvělé, pohodové odpoledne, strávené v srdečné atmosféře, takové, jaká na malou obec patří.

Krásným slunečným počasím se letos v Kundraticích rozzářila první neděle po svátku sv. Václava. Jako by tušila, že tento den je výjimečný konáním kunratické Svatováclavské pouti. Na tu letošní pouť se však sousedé obzvlášť pečlivě připravili. Kaplička na návsi, které letos místní věnovali mimořádnou péči, svítila čerstvě nabílenou omítkou a ta dala o to více vyniknout tradičnímu věnci květin a smrčí, lemujícímu vchodové dveře. Spolu s nataženým kobercem a židličkami připravenými na zametené kamenné dlažbě návsi vyzdobená kaplička přivítala po jedenácté hodině pana faráře a místní i přespolní věřící ke sváteční mši svaté, doprovázené zvukem harmoniky a heligonek. V odpoledních hodinách přibyly k židličkám na návsi ještě stoly a sousedé se sešli k odpolednímu pouťovému pobesedování, takovému, jaké vždy bývalo zvykem o pouti „držet.“

(Pokračování textu…)

V sobotu 8. září v sedmnáct hodin přivítaly svátečně vyzdobené prostory kostela svatého Bartoloměje v Rozsochách více než dvě stovky příznivců vážné hudby, kteří se zde sešli proto, aby se zaposlouchali do tónů skladeb slavných světových autorů, ale také z toho důvodu, aby přispěli k uskutečnění dalšího ušlechtilého cíle tohoto setkání, kterým bylo využití finančních prostředků, získaných z dobrovolného vstupného, na adopci dítěte na dálku.

Večera s varhanami se zúčastnilo více než 200 lidí

Poté, co všechny přítomné v kostele svatého Bartoloměje přivítal otec ThDr. Antonín Sporer, rozezněl prostory chrámu gregoriánský chorál Salve Regina, který zazpíval bystřický varhaník Jan Zítka. Následovaly zvuky varhan u kterých se postupně vystřídali Ludmila Malá, varhanice z Bobrové, Zdeňka Burešová a Eva Prášilová, varhanice z Rozsoch a dále Jan Zítka a Veronika Pečínková.

U varhan se vystřídalo pět interpretů

Varhanní skladby známých světových autorů, jako například Toccata a fuga a-moll od Johanna Philippa Kriegera nebo Preludium F-dur od J.S.Bacha, byly proloženy skvělým zpěvem Terezy Eliášové, v jejíž podání si přítomní vyslechli skladby Amor chttendi a El Senyor. Byla to také Tereza Eliášová, které se nakonec dostalo té cti hudební setkání zakončit, a to známou skladbou Ave Maria od Charlese Gounoda.

Velkým přínosem byl zpěv Terezy Eliášové

(Pokračování textu…)

První neděle po svátku svatého Bartoloměje, patrona kostela v Rozsochách, je každoročně dnem tradiční místní pouti. V letošním roce tento den vyšel v kalendáři na 26. srpna. Tradičně se sem v tuto dobu sjíždí spoustu lidí. Je to den, kdy se vrací do svého „rodného hnízda“ většina rodáků, setkávají se příbuzní nebo se sjedou lidé, kteří ač v obci nikoho nemají, chtějí uctít památku patrona zdejšího kostela, nebo se jen tak pobavit na pouťových atrakcích. Pouť dělá samozřejmě radost především dětem, které se nemůžou dočkat, až provozovatelé kolotočů, houpaček a dalších zdrojů zábavy svá zařízení uvedou do provozu. Rozsochy jsou navíc známé dlouhodobě příznivou cenou atrakcí, takže se děti můžou za rozumnou cenu dosyta „vyřádit.“ Je pravda, že pocit volné zábavy občas zastíní vědomí blížícího se konce prázdnin, ale o to více je třeba si ten zbytek volna užít.

O bartolomějské pouti bývá vždy na návsi rušno

(Pokračování textu…)

Na bystřickém kostelním hřbitově, nedaleko hlavního vchodu uvidíte prostý hrob s pomníkem z bílého mramoru. Zde je pochován P. Josef Prokop, děkan v Bystřici. V době mého dětství a mládí v dvacátých letech minulého století působil tento vynikající kněz v Rozsochách. Náš učitel náboženství v rozsošské škole, vychovatel a rádce v časech našeho nerozumného dětství. Když mám příležitost postát u jeho hrobu, vzpomínám na ten dávný čas a vím, že by jeho světlá památka neměla upadnout v zapomnění u občanů této vesnice, že jeho osobnost by měla mít čestné místo v kronice obce mezi lidmi, kteří v obci žili, mnoho vykonali a obec proslavili.

Autor článku je Josef Pecina, bývalý učitel na Základní škole v Rozsochách

(Pokračování textu…)

I v letošním roce ukázaly výsledky již tradiční Tříkrálové sbírky, že na vesnici jsou lidé ochotni pomoci bližnímu v nouzi. V Rozsochách vybrali tři králové, v průběhu svého putování s koledami, do pokladniček Charity téměř sedmnáct tisíc korun.

Pana Miroslava Svobodu, který každoročně tuto akci v naší obci zaštiťoval, a kterému tuto aktivitu letos znemožnily zdravotní problémy, zastoupila paní Jana Prášilová s paní Marií Smolkovou a tak měli tři mladí koledníci k sobě i letos zodpovědné asistenty. Všem letošním účastníkům Tříkrálové sbírky patří náš dík, protože tato záslužná akce lze pořádat pouze za předpokladu, že se v obci najde někdo, kdo je ochoten se do ní aktivně zapojit a díky těmto lidem lze pomáhat těm, kteří to nutně potřebují. Je dobře, že jsme ochotni pomáhat druhým. Ostatně, nikdo z nás neví, kdy bude právě on tím potřebným.

K radosti publika, čítajícího více než stovku lidí se ve čtvrtek 28. prosince uskutečnilo v kostele sv. Bartoloměje v Rozsochách velmi zdařilé vystoupení folklórního souboru Groš z Dolní Rožínky.

(Pokračování textu…)

Velkým svátkem se stal pro obec Rozsochy letošní 19. srpen. Důvodů pro slavnostní náladu bylo několik. V tento den byl posvěcen nový zvon s názvem GLORIA DEI, dále bylo požehnáno novému obecnímu praporu a znaku, a praporu Sboru dobrovolných hasičů Rozsochy a v souvislosti se slavností obec zažila vzácnou návštěvu Jeho Excelence, otce arcibiskupa Karla Otčenáška.

Přesto, že zahájení slavnosti bylo vyhlášeno na čtrnáct hodin třicet minut, začali se místní i přespolní scházet již před čtrnáctou, aby si mohli v klidu prohlédnout vystavený zvon a obecní a hasičské symboly, u kterých drželi čestnou stráž místní i přespolní hasiči a starosta obce. O půl třetí byl prostor mezi školou a kostelem sv. Bartoloměje zaplněn davem několika set místních i přespolních hostů, kteří očekávali příchod otce arcibiskupa. Mezi hosty, kteří přijali pozvání, nechyběl senátor Ing. Josef Novotný, radní kraje Vysočina Jaroslav Hulák, pozvání přijala také starostka obce Rožné Eva Sýkorová a starosta obce Zvole Mojmír Starý.

(Pokračování textu…)

Sobota 19. srpna bude významným dnem pro každého, kdo má nějaký vztah ke kostelu sv. Bartoloměje v Rozsochách. V tento den totiž proběhne slavnostní posvěcení nového zvonu, který doplní poslední prázdné místo ve věži kostela, ponechané doposud po II. světové válce.

Tehdy byly všechny čtyři zvony ze severní věže bez náhrady zabaveny pro válečné účely hitlerovskými okupanty a přestože se do současné doby podařilo díky obětavosti farníků nahradit tři z nich novými, jedno místo ve věži zůstalo do dnešních dnů prázdné. Posvěcení posledního, čtvrtého zvonu bude sváteční událostí, jejíž slavnostní atmosféru bezpochyby ještě umocní přítomnost arcibiskupa ThLic. Karla Otčenáška, který přislíbil, že slavnostní obřad osobně vykoná.

(Pokračování textu…)