Církevní události – Slavnost Božího těla

Ve čtvrtek 4. června 2015 se v naší obci uskutečnila Slavnost krve a těla páně

(lidově nazývána jako Slavnost Božího těla).

Fotografie naleznete ve fotogalerii.

Obecné informace o této církevní slavnosti:

(zkopírováno z webu)

Slavnost Těla a krve Páně, dříve zavaná Boží Tělo, je specifická pro katolickou církev, neboť se začala slavit, aby se zdůraznila reálná přítomnost Ježíše Krista, a to jednak v jeho Božství, tak v jeho lidství v Eucharistii – Nejsvětější svátosti, neboť dle nauky katolických a pravoslavných křesťanů Tělo Páně je proměněná hostie (chléb) a krev je proměněné víno. Patří mezi pohyblivé svátky, to znamená že v různé roky připadne na různé datum. Slavnost se koná vždy ve čtvrtek v období po skončení liturgické velikonoční doby, po slavnosti Nejsvětější Trojice. Datum slavnosti je tedy odvozeno od data Velikonoc.

Čtvrtek je den, kdy Ježíš slavil se svými apoštoly poslední večeři a při ní poprvé proměnil chléb a víno ve svoje tělo a svoji krev. Protože během Velikonoc na Zelený čtvrtek v den připomínky Ježíšova zatčení a začátku jeho utrpení nemůže slavnost naplno vyznít, slaví se samostatně po Velikonocích. Svátek zavedl papež Urban IV. v roce 1264.

Zázrak, který dal podnět ke vzniku slavnosti Božího Těla, se stal v roce 1263 v Bolzeně v Itálii. Tehdy se kněz Petr z Prahy vydal do Říma k Urbanu IV. v naději, že setkání mu pomůže rozehnat pochybnosti o přítomnosti Krista v eucharistii. Cestou se stal svědkem toho, jak se při proměňování hostie zbrotila krví a potřísnila purifikatorium a korporál. Kněz poté navštívil papeže, který zrovna pobýval v Orvietu. Již rok poté ustanovil papež Urban IV. svátek Božího Těla.

Pro slavnost je typické podávání přijímání věřícím pod obojí – hostie se buď namáčí ve víně (tělo v krvi) nebo někde v menších společenstvích po přijetí hostie ještě věřící pijí z kalicha proměněné víno. Po mši bývá alespoň krátká adorace.

V závěrečné části mše svaté bylo zvykem konat procesí s baldachýnem a zastavovat se při jednotlivých vyzdobených oltářích za zpěvu eucharistických písní( v katolickém kancionálu od čísla 700 výše). Družičky – mladé slečny – jsou oblečeny v bílém a házejí plátky květin – nejčastěji růže a pivoňky před kněze, který pod baldachýnem nese v monstranci Nejsvětější svátost – (proměněnou velkou hostii). Květy posypaná cesta je jedním z výrazů úcty k Ježíši nesenému v průvodu. Kolem baldachýnu šli ministranti se svícemi.