Vzácná návštěva při slavnosti v Rozsochách

Velkým svátkem se stal pro obec Rozsochy letošní 19. srpen. Důvodů pro slavnostní náladu bylo několik. V tento den byl posvěcen nový zvon s názvem GLORIA DEI, dále bylo požehnáno novému obecnímu praporu a znaku, a praporu Sboru dobrovolných hasičů Rozsochy a v souvislosti se slavností obec zažila vzácnou návštěvu Jeho Excelence, otce arcibiskupa Karla Otčenáška.

Přesto, že zahájení slavnosti bylo vyhlášeno na čtrnáct hodin třicet minut, začali se místní i přespolní scházet již před čtrnáctou, aby si mohli v klidu prohlédnout vystavený zvon a obecní a hasičské symboly, u kterých drželi čestnou stráž místní i přespolní hasiči a starosta obce. O půl třetí byl prostor mezi školou a kostelem sv. Bartoloměje zaplněn davem několika set místních i přespolních hostů, kteří očekávali příchod otce arcibiskupa. Mezi hosty, kteří přijali pozvání, nechyběl senátor Ing. Josef Novotný, radní kraje Vysočina Jaroslav Hulák, pozvání přijala také starostka obce Rožné Eva Sýkorová a starosta obce Zvole Mojmír Starý.

V půl třetí spustila kapela, za doprovodu většiny přítomných, píseň „Bože cos ráčil před tisíci roky“ a po schodech začal špalírem ustupujícího davu přítomných lidí stoupat průvod, tvořený ministranty a samotným otcem arcibiskupem Karlem Otčenáškem, kterého doprovázel místní farář, otec ThDr. Antonín Sporer, společně s otcem Josefem Valeriánem, farářem moraveckým a otcem Janem Kubátem, farářem z Rožné. Poté, co všichni zaujali svá místa uprostřed všech svátečně naladěných účastníků slavnosti, přivítal přítomné krátkým úvodním slovem otec Sporer. Zvláště přivítal J.E. otce arcibiskupa Karla Otčenáška a jménem místních uvedl, že se cítí všichni velmi poctěni jeho návštěvou. Otec arcibiskup všechny pozdravil a ve svém projevu mimo jiné zdůraznil nezbytnost toho, aby k sobě lidé nacházeli a chovali ten nejlepší vztah, jak v rámci rodiny, obce, státu a celého světa. „Spřátelování“, jak otec arcibiskup nazval proces nacházení cesty k bližnímu, je podle jeho slov recept, jak bojovat proti zlu ve světě a zabránit budoucí možné katastrofě v podobě globálního jaderného konfliktu. Po přátelském projevu následovalo vlastní svěcení nového zvonu Gloria Dei, v průběhu kterého zazněla v podání místních mladých zpěvaček píseň „Zvoňte zvony na vše strany, probouzejte Moravany,“ která zněla již při svěcení zvonů v roce 1937. Poté starosta obce požádal v krátkém projevu otce arcibiskupa o požehnání hasičskému a obecnímu praporu a obecnímu znaku a slavnost pokračovala požehnáním uvedených symbolů. Na závěr této části slavnosti vzpomněl otec arcibiskup Karel Otčenášek, otec Valerián i otec Sporer nedávno minulou dobu nesvobody, kdy byli kněží bývalým režimem vězněni a mučeni.

Venkovní část slavnosti byla zakončena naší státní hymnou, po které se všichni vydali za zvuku písně „Ježíši králi“ do kostela sv. Bartoloměje, kde následovalo požehnání. V jeho závěrečné části poděkoval otec Sporer otci arcibiskupovi za to, že přijal pozvání na rozsošskou slavnost a i přes svůj úctyhodný věk osmdesáti šesti roků slavnostní svěcení zvonu a požehnání praporům osobně vykonal. Poté poděkoval starosta obce otci Antonínu Sporerovi za jeho dlouholetý krásný vztah ke všem lidem farnosti. Požehnání v kostele sv. Bartoloměje bylo zakončeno slavnostními fanfárami, v průběhu kterých Jeho Excelence otec arcibiskup Karel Otčenášek opouštěl prostory kostela, žehnal dětem a loučil se s přítomnými lidmi.

Oficiální ukončení slavnosti však neznamenalo, že by se lidé měli rozcházet domů. Na zahradě pohostinství U Střešňáků bylo vše připraveno pro následné pobesedování, včetně malého pohoštění, které tam z vlastních zdrojů připravily místní hospodyně. Ani děti nepřišly zkrátka. Otec Sporer jim jako dárek ke svátečnímu dni objednal na celé odpoledne nafukovací skákací hrad, kde se mohly dosyta vydovádět. Do pohostinství přišel krátce pobesedovat i otec arcibiskup a během této návštěvy předal obci a hasičům jako dar soubor knih s názvem „Kamínky“ s vlastnoručním věnováním. S sebou si pak odvážel velký dort v podobě nového zvonu, který byl dárkem od mladé šikovné cukrářky Katky Kašové.

Beseda trvala do pozdního odpoledne. Domů se mohli všichni rozejít naplněni silnými zážitky ze dne, který dýchal tradičními duševními hodnotami a pocitem vzájemné sounáležitosti, něčím, co by se dalo nazvat „spřátelováním.“