Rozhovor starosty obce s novou ředitelkou Základní školy Rozsochy.

Mohla byste se prosím krátce představit? Naše čtenáře by jistě zajímaly podstatné věci z Vašeho profesního, případně

Mgr. Renata Pavlačková

 soukromého života.

Svou, nyní již dvacetiletou, učitelskou dráhu učitelky I.stupně základní školy jsem zahájila na Základní škole TGM. Po mateřské dovolené jsem nastoupila na ZŠ Bystřice n. P., Nádražní 615, kde jsem pracovala až dosud. Zde jsem zastávala funkci metodika pro I. stupeň ZŠ a čtyři roky jsem pracovala jako statutární zástupce ředitele školy. Jsem vdaná, mám dvě dospělé děti. Dcera studuje Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a syn bude příští rok maturovat na bystřickém gymnáziu.

31. března letošního roku jste se zúčastnila konkurzu na vedoucí místo ředitelky Základní školy Rozsochy, kde jste byla sedmičlennou komisí vybrána jako nejvhodnější z pěti uchazeček. Vzhledem k tomu, že v současnosti učíte v Základní škole Bystřice nad Pernštejnem, tak by mne zajímalo, co Vás motivovalo k přestupu na malotřídku?

Jakožto zástupce ředitele a metodik jsem měla přehled o všech okolních školách, které patřily do našeho spádového obvodu. Z některých malotřídních škol k nám přicházely děti do čtvrtých tříd, z jiných až na druhý stupeň. Rozsošskou základní školu jsem začala sledovat více od chvíle, kdy k nám začaly děti nastupovat již do první třídy. I když si rodiče dnes mohou pro své dítě zvolit školu, jakou chtějí, bylo mi jasné, že vaše škola tím začala pociťovat úbytek žáků. Je velkou výhodou mít školu v místě bydliště, o to víc mne to udivilo.

Když byl letos v únoru vypsán konkurz na obsazení místa ředitelky ZŠ v Rozsochách, nerozmýšlela jsem se dlouho. Pedagogické zkušenosti s prací na prvním stupni mám a „úředničina“ mě docela bavila. Navíc jsme sice v naší, bystřické základní škole, měli výborný kolektiv, dobře jsme si rozuměli, ale již tam nebyl další prostor k osobnímu růstu a rozvoji.

Je mi jasné, že práce učitele na malotřídní škole má svá specifika a vyžaduje větší připravenost učitele na výuku. Postupem času jsem si o tom vytvořila vcelku jasný obrázek. Jistě, bude to pro mne změna, ale je to také výzva. Víte, každou školu, ve které jsem pracovala, jsem brala za svou. Bez ohledu na to, na jaké pozici jsem v ní pracovala. Vždy chci, aby škola prosperovala a aby děti, které ji navštěvují, byly spokojené a dobře (v každém ohledu) připravené na vše, co je bude po odchodu ze školních lavic v nejbližší budoucnosti čekat.

Vím, že před vyhlášením konkursu jste naši školu navštívila a zajímala jste se o její organizaci. Na co byste ráda navázala a co byste ráda změnila?

Vaši školu jsem před konkurzem navštívila a byla jsem paní ředitelkou Dvořákovou velice vstřícně přijata, za což jí děkuji. Měla jsem možnost se seznámit s chodem školy i s vnitřní dispozicí budovy. Škola je přiměřeně velká a pěkně vybavená. Některé změny ji však čekají. Zcela jistě hodlám navázat na projekty, do kterých se škola zapojila. Ráda bych zachovala provoz školní družiny a ranní scházení dětí ve škole. Začátek vyučování plánuji posunout na osmou hodinu. Zkrácením některých přestávek se vyučování neprodlouží, a tudíž odjezd dětí autobusy domů nebude ohrožen. Další změny se budou týkat vyučovacích předmětů v rozvrhu hodin a klasifikace. Chtěla bych přiblížit rozsošskou školu větším školám a zavést známkování klasifikačními stupni, tedy číslicemi. Slovní hodnocení bychom zachovali pouze v případech hodnocení žáků s individuálními vzdělávacími plány po dohodě s rodiči. Věřím, že tato změna bude k lepšímu a rodičům i žákům usnadní rozhodování i přestup na další školy.

Velkou proměnou projdou webové stránky školy, které budou sloužit k profilaci školy na veřejnosti a také k informování rodičů o dění ve škole.

Ráda bych pozvala rodiče žáků na třídní schůzku, která se bude konat 2.září 2014 v 15.00hod., kde bychom rodiče s případnými dalšími změnami a chodem školy společně s ostatními vyučujícími obeznámili.

Jak si přestavujete budoucí personální obsazení výuky v naší škole?

Ještě před konkurzem jsem měla možnost seznámit se s personálním obsazením ve vaší škole. Vážím si lidí, kteří „umí vzít za práci“ a navíc jsou v ní dobří. Proto jsem paní učitelce Monice Tomášové nabídla práci na celý úvazek a třídnictví ve II. třídě. Ta moji nabídku přijala. Sama se ujmu třídnictví v I. třídě. Paní vychovatelka Lenka Kudrnová má úvazek ve školní družině a bude vyučovat některé z výchov v obou třídách. Velice si cením mnohaleté práce manželů Dvořákových, a proto bych byla ráda, kdyby ve škole zůstali, byť jen na zkrácený úvazek. Samozřejmě, že počítám také se spoluprácí školnice paní Boženy Zítkové.

Jak bude pod Vaším vedením vystupovat škola ve vztahu k veřejnému životu v obci? Myslím tím účast školy na veřejných kulturních a společenských akcích nebo případné využití budovy školy pro mimoškolní akce.

Školy odjakživa byly nositelkami vzdělanosti a dění v obcích či městech a mělo by tomu být i nadále. Děti by bezesporu měly znát historii svojí obce, být informovány o akcích pořádaných v obci, a pokud je to v jejich silách, také se na dění v obci podílet. Věřím, že se nám podaří zapojit do některých projektů, např. „Česko čte dětem“ nebo uspořádat nějakou výstavu či výtvarnou dílnu. Ráda bych školu otevřela veřejnosti i v podvečer popř. večer. Od září bude ve školní tělocvičně probíhat cvičení „Pilates“ pod vedením paní Oľgy Königové. Zájemce z řad žen i mužů budeme informovat přes webové stránky obce a školy.

Snad se mi společně s mými kolegy podaří naplnit očekávání rodičů, žáků i široké rozsošské veřejnosti a zvýšit tím počet dětí, které přijdou k zápisu, i pozvednout prestiž školy.

Děkuji Vám za rozhovor, přeji Vám hodně zdraví a elánu k naplnění všech Vašich plánů a naší škole přeji samé šťastné děti a spokojené rodiče.