NÁVŠTĚVA NA SLOVENSKU

Víkend 5. a 6. července proběhl ve východoslovenské obci Sačurov ve znamení setkání tří obcí států Visegrádské čtyřky: polských Pisárovců, českých Rozsoch a domácího Sačurova. Mezi členy výprav obou hostujících obcí nechyběli zástupci jejich samospráv ani fotbalová mužstva, takže mohl být bezezbytku naplněn plánovaný program setkání, jehož hlavní částí byl podpis smlouvy o spolupráci a turnaj fotbalových mužstev všech tří zúčastněných obcí.

zástupci partnerských obcí při podpisu pamětní knihy obce Sačurov

Podpis smlouvy o spolupráci

Naše výprava se mohla ihned po svém příjezdu na místo setkání na vlastní kůži přesvědčit o tom, že zdejší příslovečná pohostinnost není pouhou legendou, ale velmi milou realitou. Od začátku až do konce pobytu o nás bylo ze strany hostitelského Sačurova vzorně postaráno. To ale neznamená, že by nás místní nechali zahálet. Sotva jsme se stačili rozkoukat po útulné ubytovně, postavené na samotě, na kraji listnatého lesa, a už jsme byli na cestě do kulturního domu, kde nás čekal slavnostní ceremoniál, spojený s podpisem smluv o spolupráci. Poté, co se zaplnil sál kulturního domu domácími i zahraničními účastníky slavnosti, vstoupili do sálu, za zvuku reprodukované melodie známé irské zpěvačky Enyi, zástupci samospráv všech tří obcí, každá v čele s vlajkonošem v lidovém kroji, se státní vlajkou svého státu. Všichni zástupci samospráv byli obřadně představeni a vážnost situace ještě podtrhla melodie státní hymny státu každé ze tří zúčastněných obcí. Po slavnostním podpisu smluv o spolupráci předali naši zástupci svým slovenským i polským kolegům rozsošskou vlajku, na oplátku obdrželi vlajku slovenského Sačurova a od polských Pisárovců nástěnnou plastiku. Následoval krátký projev zástupců zúčastněných obcí a kulturní program v podobě temperamentního tance a hudby v lidovém tónu, v podání folklorního uměleckého soboru z Prešova. Přesto, že nově podepsané smlouvy nejsou dokumentem, který by zakládal právní vymahatelnost jeho obsahu, ale jsou spíše deklarací vůle ke spolupráci na úrovni samospráv, sportovních i kulturních spolků, škol i podnikatelské sféry, budou, v případě jejich naplnění, bezesporu přínosem pro všechny spolupracující strany.

Místostarosta obce Rozsochy prezentuje všem přítomným symboly naší obce, před předáním praporu partnerským obcím

Mezinárodní fotbalový turnaj

Po obřadně laděném sobotním odpoledni následovala ve slovenském Sačurově sportovní neděle, ve znamení fotbalového turnaje mužstev všech tří obcí. Hráče uvítal poměrně dobře zařízený travnatý fotbalový stadion, který, jak se později ukázalo, měl o něco tvrdší povrch než na jaký jsou naši hráči zvyklí. Diváci si však nemohli vynachválit prostorné tribuny a výtečnou akustiku areálu. Pořadí zápasů určil los.

Jako první nastoupily na sačurovský trávník Rozsochy proti domácím. Je třeba přiznat, že naši hráči byli v určité výhodě, pokud šlo o rozsošský fanouškovský „kotel,“ neboť ten neměl na hřišti konkurenci a našim fotbalistům se tak dostávalo výrazné morální podpory. Domácí však měli výhodu znalosti hrací plochy a z tohoto důvodu byli nejprve nad Rozsošskými fotbalisty v mírné převaze, díky čemuž se hned na začátku zápasu dostali do vedení. V průběhu zápasu se však ukázalo, že fotbalisté Rozsoch jsou na tom lépe s fyzičkou a když si navíc ještě „osahali“místní travnatou plochu, začali protihráče přehrávat a do konce zápasu srovnali na 2:2. O konečném výsledku utkání rozhodly penalty, v nichž byly Rozsochy úspěšnější a tak skončilo utkání 3:2 ve prospěch rozsošských hostů. Ve druhém zápase turnaje domácí změřili své síly s Poláky, kteří se ukázali být poměrně silnými soupeři a své hostitele porazili rozdílem dvou branek. Podobný osud potkal i naše hráče, kteří po dramatickém souboji Polákům nakonec podlehli 2:1, třebaže v závěru utkání začali své protihráče slibně dotahovat. Po celou dobu sportovního zápolení se hrálo naplno, ale v duchu přátelské atmosféry, takže si všichni fanoušci na tribunách přišli na své, ať už šlo o požitek z vyrovnaných výkonů všech mužstev nebo projevy fandění, plné humorných nadsázek. Přesto, že z výsledků utkání vyplynulo konečné pořadí, nebylo v tomto turnaji poražených, neboť vyhrál každý, kdo si tu sportovní neděli prostě užil. Tomu také odpovídaly ceny, kterými byly tři naprosto stejné poháry, lišící se pouze jednou číslicí uprostřed, která značila konečné pořadí v turnaji.

Následovala společná večeře a volná zábava, v průběhu které si nejprve týmy spřátelených obcí vzájemně vzdávaly hold skandováním názvů obcí a států svých partnerů a později si v průběhu osobních dialogů mohl každý ověřit, že toto setkání skutečně nemělo jazykové bariéry a porozumět Polštině je pouze otázka zvyku.

Pohled na rozsošský „kotel“

fotbalový tým, terý nás v Sačurově reprezentoval