Setkání seniorů 2007

Sobota 20. října byla dnem konání letošního setkání seniorů v rozsošské orlovně. Tato kulturní akce je v Rozsochách pořádána každoročně místním sborem pro občanské záležitosti a pro seniory je příležitostí strávit příjemný večer se svými vrstevníky.

Na toto setkání obdržel každý, kdo náleží k části rozsošské populace, „co už hodně pamatuje,“ osobní pozvánku, a většina ji ráda přijala. Díky členkám sboru pro občanské záležitosti čekaly už tradičně na seniory namísto tanečního sálu tři dlouhé řady stolů se židlemi, občerstvení, a hlavně kulturní program. V rámci kulturního vyžití se již v Rozsochách v předchozích létech vystřídaly takové celebrity, jako Stanislav Procházka, Josef Zíma nebo Josef Oplt. Časem se ale ukázalo, že místní seniory vlastně dokážou „vzít za srdíčko“ ze všech účinkujících nejvíce děti ze základní školy, pro které byl letošní rok již třetí v pořadí, kdy dostaly příležitost ukázat svým dědečkům a babičkám vzorně nacvičené pásmo písní, scének a básniček. Ani to letošní dětské vystoupení nenechalo nikoho na pochybách, že písnička má u nás budoucnost. Na závěr děti popřály rodné vsi hodně štěstí a zdraví, přičemž na jevišti složily z velkých barevných písmen její název. Za krásný zážitek poděkoval jak dětem, tak jejich vyučujícím, jménem všech přítomných starosta obce. Tím nejlepším poděkováním mladým muzikantům byla ovšem tradiční sladká odměna v podobě čokolády.

Aby toho mladého zpívání a dovádění nebylo málo, čekalo na seniory ještě překvapení v podobě vystoupení dětského folklorního souboru Groš z Dolní Rožínky. Založila jej před dvaceti léty paní Věra Palatická. Dnes Groš rozdává radost z lidové muziky pod taktovkou paní Pead Dr. Ivany Janoušové, její dcery Evy a paní Mgr. Simonoy Špačkové. A jak už je u tohoto souboru dobrým zvykem, jeho členové nenechaly během vystoupení nikoho na pochybách, že je tato pomyslná taktovka v těch nejlepších rukou. „Prkna znamenající svět“ v rozsošské orlovně pamatují hodně, ale bujaré skákání a vytáčení členů souboru, především starších děvčat, velmi důkladně prověřilo práci našich předků, kteří místní jeviště stavěli. A je velmi dobře, že stavěli fortelně, protože jednomyslným přáním nadšeně aplaudujícího publika bylo, aby Groš přijel příští rok znovu. Po svěžím a bezprostředním vystoupení, plném lidových písní, tanců, říkaček a her se s přihlížejícím a zpívajícím publikem soubor rozloučil písní „V dobrém jsme se sešli.“ Je třeba dodat, že publikum se s Grošem sice nerado, ale ve velmi dobrém rozcházelo a všichni se těší, že se s ním opět v dobrém sejdou, nejpozději příští rok.

Poté, co všichni senioři v sále, díky vystoupení dětí a mládeže, o slušnou řádku roků omládli, dostali slovo místní harmonikáři. Tentokrát se ale na rozdíl od předchozího ročníku nejednalo pouze o muzikanty z vlastních řad. Své místo na jevišti měla mezi zdejšími heligonkáři Ladislavem Zítkou, Josefem Zeleným a přespolním harmonikářem Josefem Jarošem z Bukova i žákyně základní školy Kristýnka Klimešová. Sobotním večerem se linuly melodie harmonik a heligonek, doprovázené zpěvem účinkujících i publika. Na otázku: „co s načatým večerem,“ odpověděli také již z minulých let osvědčení muzikanti, pod taktovkou pana Antonína Prášila, kteří bavili spokojené seniory až do pozdních večerních hodin, kdy se účastníci letošního setkání začali pomalu rozcházet do svých domovů. Přejme našim spoluobčanům v důchodovém věku, aby měli stále možnost, a hlavně chuť se při podobných příležitostech setkávat, aby si alespoň jednou do roka na sebe vzájemně udělali čas. Vždyť každým rokem v jejich středu několik lidiček chybí. S těmi už si bohužel nikdy jejich vrstevníci nepopovídají. A tak se setkávejme, dokud je nám to dopřáno. Je dobře, že každoroční setkání seniorů nachází široké pochopení a všichni se jej snaží podporovat. Svědčí o tom třeba i to, že zúčastnění interpreti účinkovali bez nároku na honorář, za což jim patří díky.